Turistické produkty a atrakce
Zámecký pivovar v Těšíně
Arcivévoda Karel Ludvík Rakousko-Těšínský otevřel zámecký pivovar v Těšíně (pol. Cieszyn) v roce 1846 (po 6 letech výstavby). Průmyslový pivovar byl přirozeným pokračováním staletých pivovarnických tradic celého Těšínského Slezska.
Závod vyrábí piva plzeňského typu nepřetržitě od svého založení. Na turistické mapě regionu se těšínský pivovar vyjímá jeho původní výrobní linkou a mnohými historickými industriálními prostory. Díky tomu se objekt nachází na Stezce technických památek Slezského vojvodství a na mnoha turistických trasách (včetně významné trasy Via Ducalis). Prohlídka nabízí mnoho zajímavých zážitků a je jako cestování časem!
Město Těšín se Zámeckým vrchem
Město Těšín (pol. Cieszyn, něm. Teschen, lat. Tessin) má od počátku příhraniční charakter, neboť se nachází na křižovatce historických obchodních cest, spojujících mj. Slezsko, Moravu a Malopolsko, přes které cestovali obchodníci z celé Evropy. Těšín byl po staletí sídlem knížectví, které měnilo svou příslušnost ke státu. Můžeme to cítit z historické zástavby. Od roku 1920 se město dělí na Těšín (pol. Cieszyn) na polské straně a Český Těšín na straně nejprve Československa, poté České republiky.
Ačkoli byl, podle legendy, Těšín založen v roce 810, Zámecký vrch má delší historii. Nejstarší stopy osídlení na území dnešního Těšína pocházejí z 6. až 5. století př. n. l., což prezentuje archeologická expozice v polském Muzeu Těšínského Slezska.
Poznávání památek Těšína lze rozdělit na dva základní vrchy. První z nich je nejstarší Zámecký vrch, kde se nachází rotunda sv. Mikuláše, zřícenina dávného Piastovského zámku a lze obdivovat panorama z 29 metrů vysoké Piastovské věže. To vše uprostřed zeleně a starých stromů! Druhým je vrch s dnešním historickým centrem (někdy se mu říká Dominikánský vrch, protože první kostel patřil dominikánům). Urbanistické uspořádání této části vzniklo mezi 13. a 15. stoletím. Většina půvabných domů a budov pochází z 18. století až počátku 20. století. To se shoduje s obdobím, kdy se Těšín dynamicky rozvíjel a navštěvovala ho arcivévodská a císařská rodina Habsburků. Mnoho budov bylo stylizováno jako hlavní město Rakouska-Uherska, díky čemuž je dnes Těšín řazen mezi města ve stylu tzv. Malé Vídně.
Cykloturistika MTB Beskydy a Železná cyklotrasa
Železná cyklotrasa (pol. Żelazny Szlak Rowerowy) v Těšínském Slezsku je vynikající česko-polská cyklotrasa, jejímž hlavním motivem je bývalá železnice, příroda a mnohorozměrné dědictví. Během cyklovýletu dlouhého něco málo přes 50 km můžete objevovat krásy zelené krajiny a obdivovat památky sakrální i světské architektury. Na trase najdete zástavbu Jastrzębie-Zdroje a Karviné, a také četné zajímavosti ve venkovských oblastech. Většina trasy vede ve stopě bývalé železnice.
Těšínské Slezsko je na obou stranách hranice regionem přátelským k cyklistům. Ve středohorských údolích a v podhůří jsou vyznačeny četné rekreační cyklotrasy mezi obcemi a podél řek (např. Viselská cyklotrasa (pol. Wiślana Trasa Rowerowa)). Kromě toho Beskydy nabízí stovky kilometrů tras, které jsou dokonale vhodné pro klasickou MTB turistiku.
Lyžařské zimní sporty v Beskydech
Slezské Beskydy mají ze všech pohoří v Beskydech pravděpodobně nejlepší a nejkomplexnější turistickou nabídku určenou lyžařům. Velkou zásluhu na tom má Těšínské Slezsko. Města Visla (pol. Wisła) a Ustroň (pol. Ustroń), a obce Jistebná (pol. Istebna) a Brenná (pol. Brenna) jsou nejvýznamnějšími lyžařskými středisky v regionu.
Sjezdoví lyžaři mají k dispozici řadu sjezdovek, z nichž většina funguje v rámci moderních lyžařských středisek se sedačkovými lanovkami, umělým zasněžováním a osvětlením. Ani běžkaři si nemají na co stěžovat, protože na území Těšínského Slezska jsou k dispozici profesionální (COS Kubalonka) i amatérské (např. údolí Olše v Jistebné, Jonidło ve Visle nebo podél Brennice v Brenné) tratě.
V Těšínském Slezsku se nacházejí i skokanské můstky (Visla a Holešov (pol. Goleszów)). Procházku po pěší zóně zpestřují cvičné můstky „Wisła Centrum” a velký skokanský můstek Adama Małysze ve Visle Malince je dějištěm zimního Světového poháru.
Centrum koňakovské krajky v Koňákově
Koňakovská krajka je úžasným dílem lidového umění, které začalo vyšíváním čepců pro vdané ženy. Později se objevily ubrousky na stoly a záclonky na okna. Koňakovská krajka se na světová mola dostala na začátku 21. století díky tangům. Dnes je koňakovská krajka také designovým motivem, který se používá v sochařství, keramice, malířství a užitném umění.
V Koňakově (pol. Koniaków) je mnoho krajkařských dílen, ale pouze Centrum koňakovské krajky je muzeum, které prezentuje koňakovské krajkářství v širokém záběru. Návštěvník Centra koňakovské krajky se seznámí s historií, tradicí, ale i současnou pozicí háčkované krajky ve světě.
Centrum regionálních produktů v Koňákově
Těšínské Slezsko tvoří spolu se severní Moravou severozápadní okraj Karpat. Nachází se zde velké kulturní dědictví slezských horalů, jejichž kořeny sahají až k valašské kultuře. V české části Moravskoslezských Beskyd se dodnes nachází oblast zvaná Valašsko, zatímco na polské straně máme krásnou Stezku valašské kultury. Institucí, která nezřídka zahajuje různé projekty, je Centrum regionálních produktů v Koňákově (pol. Koniaków).
Návštěvníci tohoto zařízení mohou navštívit pastýřskou expozici, seznámit se s celou pastýřskou kulturou Karpat, zúčastnit se dílen a také ochutnat tradiční výrobky z ovčího mléka. Věhlas evropsky chráněného oštěpku (hostitelem Centra regionálních produktů je certifikovaný pastevec Piotr Kohut) je zde lákadlem a jakousi pobídkou k poznávání bohatství regionálních produktů slezských horalů a valašského dědictví. V areálu se nachází salaš se sýry a obchod s rukodělnými výrobky.
Beskydský dům bylin „Przytulia” v Brenné
Mýtiny a louky v Beskydech byly po staletí zdrojem potravy pro horaly a etnika žijící v Těšínském Slezsku. Bohatství vegetace se projevilo na zdraví prospěšných vlastnostech místních potravin. Nemalý význam zde měly bylinky. Rostliny byly sklízeny v různých měsících a v různých dobách kvetení, aby se z nich vytěžilo to nejlepší. Obyvatelé Těšínska se zabývali bylinkářstvím a čajovnictvím. Bylinkový čaj neboli čaj z polních rostlin byl kdysi tradičním nálevem podávaným k obědu, mj. k tučným a těžko stravitelným jídlům. Tyto a další zajímavosti o beskydských bylinách a čajích se snaží propagovat Beskydský dům bylin „Przytulia“ v Brenné, obci obklopené ze všech stran loukami.
Chlebová chata v obci Górki Małe
Chlebová chata je rodinný skanzen, který ukazuje život v typické polské vesnici ve 20. století. Hostitelé ukazují cestu „od zrna k bochníku”. Je to cesta v čase k těžké práci zemědělce, která ukazuje hodnotu chleba v každodenním životě. Hostitelé jsou vášnivými včelaři, a tak je hodně času věnováno také tématu medu. Návštěvníci mají možnost vlastnoručně upéct podplamenice, vyrobit máslo nebo smetanu. Je to neobvyklá cesta za tradičními venkovskými chutěmi.
Skanzen Chlebová chata se dnes skládá z několika budov, které se vztahují k životu na polském venkově. Kromě typických zemědělských staveb se zde nachází větrný mlýn, kovárna a hasičská zbrojnice. Vše je zařízeno a vybaveno v souladu s venkovskými zvyklostmi 20. století.
Dům přírodovědce v Hažlachu
Zařízení se nachází v původní sýpce z 19. století v obci Hažlach (pol. Hażlach) nedaleko Těšína. Dům přírodovědce je kombinací malého muzea, regionálního památníku a střediska ekologické výchovy. Moderní expozice obsahuje prvky každé z uvedených institucí zasazené do místní tradice zemědělských oblastí Těšínského Slezska. Návštěvníci mají možnost prohlédnout si expozici týkající se včelařství a zemědělství, která se prolíná s rekonstruovaným interiérem staré venkovské světnice a vesnického obchodu. Okolí tvoří senzorická zahrada. Pořádají se zde dílny věnované environmentálním postojům a tradičnímu způsobu života.
Muzeum mořské a vnitrozemské fauny a flóry v Jaworze
Jaworze v Těšínském Slezsku na úpatí Slezských Beskyd bývalo kdysi prosperujícími lázněmi. Obyvatelé Jaworze rádi cestovali, lákala je práce na velké vodě. Cestovatelé, objevitelé a mořeplavci rádi odpočívali v horských letoviscích, mezi něž jistě patřilo i Jaworze. Takové asociace byly blízké loďmistrovi Ervínu Pasternému (1928-2011), který se plavil po velkých vodách a shromáždil úžasnou sbírku, kterou pak věnoval místní škole v Jaworze Średnie.
I my dnes můžeme obdivovat řadu exponátů spojených se světem živočichů a rostlin žijících ve sladkých i slaných vodách. Moderní muzeum bylo doplněno o působivý Motýlí dům. Rozhodně patří k jedinečným atrakcím Těšínského Slezska.
Lanovka "Čantoryje" v Ustroni
Velká Čantoryje (995 m n.m.) je jednou z nejoblíbenějších a nejcharakterističtějších hor Slezských Beskyd a Těšínského Slezska na obou stranách hranice. Ze strany Ustroně Polany do nadmořské výšky 851 metrů turisty vozí čtyřmístná sedačková lanovka. Lanovka „Czantoria“ od roku 1967 spojuje bývalou papírenskou osadu (dříve vesnici Polana) s malebnou mýtinou Stokłosica. Odtamtud můžete obdivovat Slezské Beskydy, Slezské podhůří, Slezskou vysočinu a lázeňskou čtvrť Ustroně (Zawodzie).
U dolní stanice lanovky "Czantoria" jsou místa s občerstvením a prodejní stánky. V blízkosti horní stanice lanovky se nachází bobová dráha a občerstvení.
Regionální muzeum PZKO v Jablunkově
I přes rozdělení Těšínského Slezska mezi Polsko a Československo zůstalo mnoho původních obyvatel polské národnosti ve své rodné zemi na tzv. Záolží (pol. Zaolzie). V Jablunkově, na české straně Kyčery a Velkého Stožku, se přímo u historického náměstí nachází Dům Polského kulturně-osvětového svazu (pol. Polski Związek Kulturalno-Oświatowy, zkr. PZKO), který provozuje místní organizace. Kromě četných společenských, kulturních a vzdělávacích aktivit provozuje jablunkovská pobočka PZKO také Regionální muzeum Adama Sikory. Výstavu tvoří předměty každodenního života obyvatel Jablunkova, fotografie a dokumenty. Je to zajímavé místo, které ukazuje, jak může být lidová tradice v příhraničí ucelená i přes národnostní rozdíly. Jedním z příkladů je truhla, tzv. „trówła”, s ornamenty charakteristickými pro tento region a polskými nápisy.
Zřícenina hradu v Tworkowě
Tworków je malá vesnice v obci Krzyżanowice na území Krajiny Horní Odry. Počátky Tworkova sahají do 13. století a o 300 let později byl postaven první hrad. Zemědělská osada, malebně zakomponovaná do krajiny Opavské pahorkatiny (pol. Płaskowyż Głubczycki) na levém břehu Odry, odedávna vybízela šlechtu ke stavbě sídel. Hrad Tworków, který má středověký původ, často měnil majitele a byl několikrát stavebně upraven. Krásný zámek z 19. století vyhořel v noci z 8. na 9. ledna 1931. V současné době patří budova Obci Krzyżanowice a je udržována jako trvalá zřícenina, která svým tělesem navazuje na velkolepý zámek z 19. století, kdy byl majitelem hrabě von Saurma-Jeltsch. Během restaurátorských prací byla v ruinách zřízena vyhlídková věž, což významně přispělo k propagaci tohoto místa a cele Krajiny Horní Odry.
Městské muzeum v Żorech
Żory, navzdory své dlouhé historii a půvabnému starému městu, dlouhá léta neměly vlastní muzeum. Situace se změnila v roce 1996, kdy byla zřízena kulturní instituce a začal proces shromažďování exponátů. Průlom přišel o 15 let později. Od roku 2015 je sídlem Městského muzea v Żorech historická Haeringova vila, která byla postavena na počátku 20. století. Návštěvníci muzea si mohou prohlédnout dvě stálé expozice. Jedna se zabývá identitou Żor, historií města, jeho místem v dějinách Slezska a státu. Druhá výstava je věnována mimoevropskému cestování, které je často výchozím bodem pro poznávání kultur ze vzdálených koutů Země. Sídlo Městského muzea v Żorech v sobě spojuje úctu k památce s modernitou, díky čemuž se při návštěvě instituce můžete setkat s mimořádně zajímavými krátkodobými výstavami.
Historická zastávka úzkorozchodné železnice v Rudách
Úzkorozchodná železnice byla v minulosti ve Slezsku významným dopravním prostředkem. Sloužila jak k přepravě zboží, tak k přepravě osob, především dělníků v rozvíjejícím se průmyslovém regionu. V Rudách se dochovala historická zastávka úzkokolejné železnice a jízda historickými vagóny probíhá především přírodou chráněnou v rámci CHKO Cysterskie Kompozycje Krajobrazowe Rud Wielkich.
Jednou z nejvýznamnějších památek je více než sto let stará výtopna. Kromě toho je v areálu zastávky kovárna, kde se pořádají dílny. O významu tohoto místa svědčí i to, že historická zastávka úzkokolejné železnice v Rudách je na Stezce technických památek Slezského vojvodství a je také součástí Evropské cesty průmyslového dědictví ERIH.
Bývalý cisterciácký klášter a zámek v Rudách
Areál tvoří klášterní komplex, klášterní kostel a zámek opatů. Nejstarší písemná zmínka o cisterciáckém opatství v Rudách pochází z roku 1258. O několik desetiletí později, kolem roku 1300, byl postaven klášterní kostel (s pozdějšími třemi kaplemi). Během více než 500 let služby zde vznikl rozsáhlý klášterní komplex včetně chrámu.
18. století bylo pro tuto památku velmi důležité. Tehdy byl klášter a kostel přestavěn v barokním stylu a byla postavena kaple Panny Marie, do níž byl přenesen zázračný obraz Panny Marie Rudzké. Dokončena byla také výstavba zámku opatů, který byl propojen s ostatními budovami komplexu. Soubor budov tak vstoupil do 19. století jako ucelený komplex.
V roce 1810 došlo k sekularizaci, cisterciáci opustili Rudy (zůstali pouze mniši sloužící místní farnosti) a v historiografii začíná tzv. knížecí období. Lesy se změnily v park a areál získal charakter reprezentativního sídla. Knížecí rodina von Ratibor spravovala panství Rudy až do roku 1945. Dnes je klášter přístupný veřejnosti, v klášterním kostele se nachází bazilika Panny Marie Pokorné v Rudách a park spolu se starým korytem řeky Rudy je atraktivním veřejně dostupným vycházkovým areálem.
Institut dědictví a dialogu - Łaźnia Moszczenica v Jastrzębie-Zdroji
Historie města Jastrzębie-Zdrój je složená z lázeňství, hornictví a četných společenských a sportovních hnutí. V budovách bývalých hornických umyváren dnes již neexistujícího dolu „Moszczenica” sídlí Institut dědictví a dialogu - Łaźnia Moszczenica v Jastrzębie-Zdroji. Stejně jako je celé město na pomezí různých oblastí života a ekonomiky, stejně jako je region na hranicích států, tak i Łaźnia Moszczenica spojuje témata, expozice a lidi.
Témata prezentována ve výstavních prostorách Łaźnia Moszczenica jsou kombinací moderní technologie a skutečných předmětů z dob minulých. Kromě toho se návštěvníci seznámí s historií města, osudy jeho obyvatel a mohou poznat identitu Jastrzębie-Zdroje.
Lázeňská čtvrť a lázeňský park v Jastrzębie-Zdroji
V 19. století, kdy okolní města procházela průmyslovými změnami, bylo v Jastrzębie rozhodnuto využívat solanku k lázeňským účelům. Díky tomu se malá vesnice stala oblíbeným letoviskem pruské a polské šlechty. Lázně měnily majitele a na jejich území byly postaveny světské, katolické a evangelické budovy. Od roku 1896 patřily lázně téměř půl století polské rodině Witczaků (s přestávkami), která byla mimo jiné spojována se Slezskými povstáními. Lázně byly později znárodněny, samotné Jastrzębie-Zdrój mezitím získalo městská práva a hornický charakter.
Lázně byly formálně zrušeny na přelomu 80. a 90. let 20. století. Bývalý lázeňský areál byl přeměněn na lázeňský park a budovy se staly sídlem městských kulturních institucí. Dnes je to živý park plný památek a ducha bývalých lázní. Lázeňský park nás vítá svou plnou života zelení, četnými památkami lázeňské architektury a všude přítomnou kulturou...
Arboretum Moravské brány v Ratiboři
Na jihozápadním okraji CHKO Cysterskie Kompozycje Krajobrazowe Rud Wielkich, na východním okraji města Ratiboř (pol. Racibórz), na pravém břehu řeky Odry a v ekologickém koridoru (tzv. Praúdolí horního toku Odry) se nachází komunální les Obora. V tomto zeleném a přírodně významném místě se nachází Arboretum Moravské brány.
Arboretum Moravské brány se liší od ostatních rekreačních oblastí v příhraničí. Mezi starými stromy se ukrývají dva rybníky (Žabí a Stínový) a líně se klikatí naučné stezky. V okolí arboreta se nachází také Kouzelná zahrada s terasou s výhledem na bludiště z živého plotu a mini zoo. Tato místa si oblíbili nejmladší turisté.
Při putování komunálním lesem Obora narazíte také na lesní vodní zdroje: Knížecí studnu a Studnu na Kapradinovém toku. Z méně popisovaných míst stojí za zmínku mohylové pohřebiště, památník neznámého letce, kochbunkry a polní kryt z období 2. světové války. Hlavní parkoviště se nachází na konci ul. Markowicka, kde se kromě toho nachází kemp sportovního a rekreačního střediska OSIR Racibórz, městské koupaliště a Ratibořská středověká osada. To vše v kombinaci s gastronomií činí z Arboreta Moravské brány atraktivní místo pro každého turistu!
Hraniční meandry Odry
Mezi městem Bohumín (pol. Bogumin, něm. Oderberg) v České republice a vesnicemi Chałupki (něm. Annaberg) a Zabełków (něm. Zabelkau) v obci Krzyżanowice, tvoří řeka Odra státní hranici. Kromě toho se zde zachoval přírodně významný úsek přirozeně meandrující řeky Odry. Členitá a nepravidelná hraniční čára odrazovala od investic a urbanizace.
To bylo oceněno a na obou stranách řeky (a hranice) se začalo k meandrům přistupovat jako k přírodní hodnotě a turistické zajímavosti. V blízkosti Hraničních meandrů Odry se nachází soutok s řekou Olší. Máme zde tedy symbolické místo pro Horní Slezsko a pro Těšínské Slezsko. Tyto krásné a významné oblasti můžete obdivovat během pěších a cyklistických výletů. Vyvrcholením zážitků je výstup na 27 metrů vysokou rozhlednu v Zabełkowě. Krajina Horní Odry je zde na dosah ruky!
Zámecký pivovar v Ratiboři
Zámecký pivovar v Ratiboři se může pochlubit nejstarší pivovarskou tradicí v jediném závodě v Horním Slezsku, protože na stejném místě již před rokem 1532 stál řemeslný pivovar. Zásoboval pivem Piastovský zámek v Ratiboři. Všechny historické budovy se nacházejí na pravém břehu Odry a dokonale ladí s bulváry nad řekou Odrou. Návštěvu zámeckého pivovaru v Ratiboři lze také spojit s prohlídkou Piastovského zámku a procházkou starým městem (na levém břehu Odry). Auto tak lze nechat na jednom místě.
V Zámeckém pivovaru v Ratiboři se pivo do dnešní doby vaří tradičními postupy, o čemž se můžete přesvědčit během komentované prohlídky pivovaru. Nezávisle na prohlídce si můžete čerstvé pivo přímo z pivovaru vychutnat v historické budově. Nachází se zde restaurace a hospůdka, obklopená památkami a zelení.
POLSKÉ DĚDICTVÍ V TĚŠÍNSKÉM SLEZSKU, ANEB PAMÁTKY A TURISTICKÉ ZAJÍMAVOSTI SOUVISEJÍCÍ S POLSKÝM NÁRODNÍM HNUTÍM NA ÚZEMÍ SOUČASNÉHO EUROREGIONU
V průběhu staletí hraničilo Těšínské Slezsko (původně země polských Piastovců) s Moravou, pruským Slezskem, Malopolskem a Kysucemi (severní Uhry). Tento region se opakovaně jevil jako bohatý, a proto zde byly silné migrační pohyby. Od 17. století však převládala habsburská správa a fungující Těšínské knížectví bylo zařazováno do tzv. Rakouského Slezska. Významným impulsem pro polské národní hnutí bylo období Jara národů (1848-1849).
Na turistické trase polského národního hnutí nemůže chybět Těšín. Na Zámeckém vrchu se nacházejí památky připomínající dobu Piastovců (mj. rotunda sv. Mikuláše, Piastovská věž). Za zmínku stojí, že v zámečku Habsburků sídlila od 11. listopadu 1918 do 4. srpna 1920 Národní rada Těšínského knížectví.
Při procházce historickým centrem Těšína narazíte na četné domy polských obchodníků. Pozoruhodné jsou školní budovy, protože mnohé z nich mají kořeny v Matici školské pro Těšínské knížectví, kterou založili polští činitelé organizováni kolem těšínské „Lidové čítárny”.
V období po první světové válce se velká část polské komunity ocitla na území Československa. Můžete se o tom přesvědčit při procházce Jablunkovem a návštěvě Muzea v Domě PZKO. Najdete tam také vilu Loreńczuků, kde v roce 1914 žil Józef Piłsudski.
V Těšínském Slezsku je polské národní hnutí silné do dnešní doby. Četné propolské akcenty najdete ve Slezských Beskydech, kde jsou u pramene Visly (královny polských řek) místa odkazující na polskost. Nejznámější je tzv. Prezidentský zámeček na Zadním Groni, ale pozornost si zaslouží také zástavba Ustroně nebo Skočova.
Region také spojuje kulturní dědictví s polským národním hnutím různých období. Příkladem jsou hudební díla Jana Sztwiertni, umělecká díla Jana Wałacha nebo rodiny Konarzewských, a dokonce i koňakovská krajka. Při návštěvě Centra koňakovské krajky se seznámíte s historií krajkových ubrousků se státním znakem Polska.
BOHATÁ MUZEJNÍ NABÍDKA V TĚŠÍNSKÉM SLEZSKU MÁ TRADICI SAHAJÍCÍ AŽ DO POČÁTKU 19. STOLETÍ.
Muzejnictví v Těšínském Slezsku má své kořeny ve sběratelství. To souvisí s dlouhodobým silným lokálním patriotismem obyvatel Těšínského Slezska. Již v roce 1802 farář Leopold Jan Szersznik založil dnešní Muzeum Těšínského Slezska. Muzeum se pyšní titulem nejstaršího veřejného muzea v Polsku.
Přibližně o sto let později, v roce 1901, byla založena Polská národopisná společnost v Těšíně (Polskie Towarzystwo Ludoznawcze w Cieszynie). V roce 1903 uspořádala v Těšíně národopisnou výstavu. Během této akce byla shromážděna řada exponátů, které přešly do vlastnictví Společnosti.
Kromě typických historických muzeí nebo historických interiérů má Těšínské Slezsko hustou síť regionálních, biografických památníků a soukromých muzejních zařízení. Tato zařízení provozují nadšenci a coby efektem sněhové koule pohání místní patriotismus. Vznikají tak muzejní zařízení, která se vztahují k různým oblastem života nebo vědním oborům.
Průmyslové závody, výroba
Průmysl v Těšínském Slezsku hrál důležitou roli v hospodářském dění regionu i v každodenním životě obyvatel. Funguje zde řada dlouhodobě zavedených značek a provozoven, které zvou návštěvníky k prohlídkám nebo organizují svá muzejní zařízení. Navštívit můžete například Zámecký pivovar v Těšíně. O postindustriálním dědictví regionu svědčí areály bývalých průmyslových závodů, jako je například bývalá cementárna v Holešově (pol. Goleszów) a vodní nádrž Ton, a také místní Osvětimský památník. O minulosti průmyslu se můžete dozvědět mnoho zajímavého také během návštěvy Muzea v Ustroni.
Kultura, tradice
Kulturní dědictví Těšínského Slezska je mnohostranně rozmanité. Existovaly různé společenské vrstvy: šlechta, měšťanstvo a sedláci. Byly zde různé národnostní a náboženské skupiny. Výsledkem je velký výběr zajímavých zařízení v Těšínském Slezsku.
Začít můžete Muzeem těšínských Piastovců v Kończycích Malých, pokračovat Muzeem protestantismu v Těšíně, a nakonec přidat i puškařskou dílnu pana Jerzyho Walgy v Těšíně. Můžete si také vybrat mezi Regionálním památníkem v Cisownici (Izba Regionalna) a Centrem koňakovské krajky v Koniakowě (Centrum Koronki Koniakowskiej) nebo Chlebovou chatou v Gorkách Malých a Kozí farmou v Brenné (Kozia Zagroda). Při putování po stezce Starých Šanců si můžete prohlédnout Centrum regionálních produktů v Koňakově, které vypráví o historii pastevectví, a také Regionální muzeum PZKO v Jablunkově, které ukazuje každodenní život obyvatel okolí horské části údolí Olše.
Příroda a svět zvířat
V Těšínském Slezsku jsou zařízení, která skvěle propagují přírodní bohatství regionu. Mezi ně jistě patří Dům přírodovědce v Hažlachu (Dom Przyrodnika) a Beskydský dům bylin „Przytulia” v Brenné (Beskidzki Dom Zielin). Muzejní institucí, která vznikla na bázi staré sbírky, je Muzeum mořské a vnitrozemské fauny a flóry v Jaworze (Muzeum Fauny i Flory Morskiej i Śródlądowej). Jedná se o jedinečné zařízení svého druhu!
CYKLOTURISTIKA V TĚŠÍNSKÉM SLEZSKU
Těšínské Slezsko je pro cyklistiku jako stvořené, a to je nepopíratelný fakt! Region je již dlouhá léta doporučován jako jedna z nejlepších cyklistických destinací v Polsku. Úspěch nepřichází z ničeho nic a Těšínské Slezsko neusíná na vavřínech a každou chvíli přidává nové cyklistické atrakce.
V Těšínském Slezsku se nachází hory, Beskydy. Cykloturistika v Beskydech je založena na husté síti cyklotras pro milovníky klasických MTB. Trasy vedou z oblíbených turistických středisek i z méně známých zákoutí. Cyklistické stezky vás zavedou jak na mírné hřebeny, tak na klidné lesní šotolinové cesty a do typicky horských částí Baraní hory nebo Malinovské skály.
Milovníci silniční cyklistiky znají úžasné trasy v Beskydské trojvesnici a na horská sedla (Kubalonka, Bílý kříž). Můžete trénovat na vlastní pěst i účastnit se mnoha závodů, včetně závodů světového významu, jako je např. Tour de Pologne.
V Těšínském Slezsku se rozvíjí i turistika spojená se sjezdovou cyklistikou, downhillem, enduro a cross. U vleků ve Visle a Ustroni vznikly takzvané bikeparky s výbornými trasami různých obtížností. Přidejte Jistebnou, kde je na Zlotém Groni stále více cyklistů.
Důležitá je také rekreační trekingová cyklistika. Cyklostezky podél řek si získávají stále více příznivců. Viselská cyklostezka, trasy podél řek Olše a Brennica - to jsou místa pro klidnou rodinnou projížďku na kolech.
Velkým hitem a investičním úspěchem je přeshraniční Železná cyklotrasa, která zasahuje do sousední Krajiny Horní Odry. Cyklisté mají k dispozici dobře udržovanou cyklistickou a rekreační infrastrukturu.
Ať už se vydáte do horských oblastí, nebo do nižších mírnějších terénů, trasy a cyklostezky vedou kolem turistických zajímavostí. V Beskydské trojvesnici a údolí Brennice můžete navštívit řadu muzeí a regionálních památníků. Ve Visle, Ustroni, Skočově a Těšíně vedou cyklotrasy mezi památkami, oblíbenými turistickými zajímavostmi a zavedou Vás na místa nedostupná autem.
CYKLOTURISTIKA V KRAJINĚ HORNÍ ODRY
Krajina Horní Odry je coby vycházející hvězda cykloturistiky. Milovníci cyklistiky mohou využít trasy podél řek, ale také uprostřed polí, luk a lesů. Tiché a klidné cesty vedou k nejzajímavějším památkám nebo do rekreačních městských čtvrtí.
Jastrzębie-Zdrój spolu s lázeňskou čtvrtí a centrem Łaźnia „Moszczenica“ tvoří severní okraj Železné cyklostezky. Je jižní bránou k nesčetným kilometrům cyklostezek na území Slezské vysočiny a v povodí řek Olše a Odra.
Hraniční meandry Odry jsou přírodní a krajinářskou atrakcí, která je dostupná pro cyklisty. Můžete podniknout krátké vyjížďky podél meandrů a k rozhledně, ale je tu i možnost delšího cyklistického výletu.
Podél řeky Odry (kolem zříceniny hradu v Tworkowě) můžete dojet na kole do Ratiboře, kde na vás čeká působivé historické centrum s Piastovským zámkem a Zámeckým pivovarem u řeky Odry. K dispozici je také Arboretum Moravské brány, které je vhodné pro cyklisty. Mimochodem, je to dobré místo pro zaparkování auta a naplánování okruhu.
Severně od Ratiboře se nachází fantastická přírodní rezervace „Łężczok” a ještě dál soutok řek Ruda a Odra. První z nich je průvodním motivem mnoha skvělých cyklistických výletů v Krajině Horní Odry. Mezi lesy rezervace „Cysterskie Kompozycje Krajobrazowe Rud Wielkich” se malebně vinou lesní cesty a cyklostezky, které vás zavedou k historickým památkám a turistickým zajímavostem.
TIP NA RODINNOU PROCHÁZKU HISTORICKÝM CENTREM TĚŠÍNA VČETNĚ ZÁMECKÉHO VRCHU
Výchozí bod se nachází v blízkosti nádraží v Těšíně. Snadno se k němu dostanete veřejnou dopravou a bez problémů zde můžete zaparkovat i své auto. Ulicemi Bobrecka a Garncarska dojdete k Hornímu náměstí (Górny Rynek). Můžeme zde obdivovat typickou městskou zástavbu z rakouských dob, ale také skvost Těšína – Evangelicko-augsburský kostel Ježíše Krista na náměstí Plac Kościelny. Stavba je impozantní!
Následně ul. Bolesława Limanowskiego pokračujete do Parku míru a Muzea Těšínského Slezska v historickém Larischově zámku. Nezávisle na koupi vstupenky, můžete vstoupit na nádvoří nebo vidět kavárnu v bývalých elegantních stájích. Z Parku míru se ul. Tadeusza Regera dostanete přímo na náměstí (Rynek).
Na náměstí se nachází radnice, reprezentativní budovy (včetně bývalého hotelu Pod Brunatnym Jeleniem a Národního domu) a také půvabná podloubí. Je zde informační centrum a mnohé obchody a gastronomické podniky. Prodloužením ulice Regera je ulice Głęboka. Jedná se o reprezentativní třídu, podél níž najdete řadu butiků, obchodů, restaurací a zajímavých míst. Pozoruhodný je římskokatolický kostel Máří Magdalény. Atraktivní je Muzeum tisku, které spojuje historii města, řemeslné tradice a průmyslové dědictví regionu.
Při procházce ulicí Głęboka nakouknete do malebných postranních zákoutí. Ulice Sejmowa a ul. Trzech Braci Vás zavedou k jednomu ze symbolů města, ke studni Tří bratří. Pod studnou je náměstíčko Ireny Sendlerowej a ul. Śrutarska. Přejdete ulici a po malebných schodech se dostanete k bývalému Velkému mlýnu pod opěrnými zdmi těšínského historického centra. Místo je velmi půvabné a ulice Przykopa je známá jako Těšínské Benátky. Prolínají se zde umění, historie a příroda. Cestou nahoru kanálu se dostanete do přírodní rezervace „Lasek Miejski nad Puńcówką”. Po proudu řeky se dostanete na třídu Jana Łyska a poté na ulici Zamkowa.
Jste na křižovatce u bývalého hraničního přechodu. Vlevo je most Přátelství přes řeku Olši a za ním historická zástavba Českého Těšína. Když stojíte na křižovatce, máte po pravé straně vstup na Zámecký vrch s charakteristickou sochou slezské Niké. Projdete za pomník a bránou Habsburského zámečku dorazíte na Zámecký vrch.
Půvabný komorní park stojí za procházku. V dolní části Zámeckého vrchu je veřejnosti přístupný Zámecký pivovar Těšín. Je to skvělé místo na konci rodinné procházky, protože prohlídka pivovaru je cestou v čase, kterou si užijí dospělí i děti.
BÝVALÁ SÍDLA V TĚŠÍNSKÉM SLEZSKU: ZÁMECKÝ VRCH V TĚŠÍNĚ (PIASTOVSKÝ ZÁMEK, ZÁMEČEK HABSBURKŮ), ÚDOLÍ PETRŮVKY, SLEZSKÝ HRADEC
V Těšíně najdete pozůstatky bývalého velkolepého Piastovského zámku, jehož Piastovská věž ze 14. století a rotunda z 12. století jsou dodnes symbolem města. V dolní části vrchu je od první poloviny 19. století reprezentativní Lovecký zámeček Habsburků.
Zcela jinou kategorii představují zámky patřící významným rodům. Výjimečný zámek Larischů z 18. století v centru Těšína, kde sídlí Muzeum Těšínského Slezska. Návštěvníci mají možnost prohlédnout si elegantní interiéry, mj. Egyptský sál. Jedinečným fenoménem je komplex hradů a zámků v Údolí Petrůvky, kterému se přezdívá těšínská Loira.
V obci Kończyce Wielkie se nachází zámek Thun-Hohensteinů, který je dnes sídlem Vinice Chateau Kończyce Wielkie. Nedaleko, v obci Kończyce Małe, se nachází zámek, který slouží jako hotel, restaurace a muzeum - je zde umístěno Muzeum historie těšínských Piastovců.
Za návštěvu stojí interiéry zámeckého a parkového komplexu ve Slezském Hradci (Grodziec Śląski). Jeho historie začíná v 16. století a stále přibývají nové kapitoly. Charakteristické těleso budovy se štíhlými věžemi i rozsáhlá sbírka v interiéru jsou jedinečné.
CO DĚLAT V TĚŠÍNSKÉM SLEZSKU V ZIMĚ? REGION, KTERÝ NABÍZÍ VŠECHNY AKTIVITY OD PROJÍŽDĚK NA SANÍCH TAŽENÝCH KOŇMI PO LYŽOVÁNÍ.
Těšínské Slezsko tvoří pohoří Slezských Beskyd, které se v zimě mění v lyžařský ráj pro pokročilé i začínající lyžaře. Rodiny s dětmi se zde cítí jako doma. Jistebná, Ustroň a Visla jsou města s moderními lyžařskými středisky. Fungují tam dětské školy, snowparky a zimní atrakce.
Milovníci běžeckého lyžování jistě ocení trasy COS na Kubalonce. Brenná, Jistebná a Visla mají velmi dobře udržované amatérské běžecké tratě.
Celá horská oblast Těšínského Slezska je ideální pro skialpinismus a túry na sněžnicích. Potřebné vybavení si můžete zapůjčit na místě.
Příznivci motorizovaných extrémních sportů mají na výběr z nabídek firem pořádajících akce, ale také z půjčoven sněžných skútrů. Jedna z tras se nachází na malebném horském hřebeni mezi Vislou a Ustroněm Dobkou. Je to zaručený skvělý zážitek!
Jedním z hlavních turistických produktů Těšínského Slezska jsou projížďky na saních tažených koňmi, tzv. kuligy. Nejoblíbenější jsou projížďky údolím Białé Wisełky, ale zveme vás i na další místa, např. hřeben ze Szarcule do Stecówky, dolina Gościejowa, údolí Brennice nebo údolí Olše. Zimní projížďky na saních s pochodněmi jsou velmi oblíbené, ale i posezení v horalské kolibě zní lákavě!
HORSKÁ PĚŠÍ TURISTIKA V TĚŠÍNSKÉM SLEZSKU SPOJUJE HISTORII, TRADICI A MODERNITU
Každý pěší turista si v Těšínském Slezsku najde něco pro sebe, od nenáročných procházek Slezským podhůřím, přes mírné beskydské procházky od horských vleků až po skutečné horské výšlapy v nejvyšších partiích Slezských Beskyd.
Z Těšína se můžete vydat například severním směrem. Souběžně s údolím řeky Olše projdete přírodními skvosty Těšína (přírodní rezervace „Kopce” a „Łąki na Kopcach”). Souběžně s vojvodskou silnicí č. 938 se přes půvabné lesy a louky dostanete k Domu přírodovědce v Hažlachu (pol. Hażlach, něm. Haslach). Je to skvělý tip na procházku spojující historii Těšína, cennou podhorskou přírodu a moderní muzeum v historické budově.
Zajímavá je zelená stezka z Holešova ve Slezsku (pol. Goleszów, něm. Golleschau) na Velkou Čantoryji. Na trase se nacházejí historické objekty spojené s bývalým průmyslem (mj. nádrž Ton a budovy bývalé cementárny). Okolí přírodních rezervací „Zadni Gaj” a „Góra Tuł” vypadají nádherně na jaře. Polana Budzin je vyhlídka na Těšínské Slezsko s jeho průmyslovým dědictvím (mj. Třinecké železárny). Na svazích Malé a Velké Čantoryje se můžete setkat s dějinami evangelicko-augsburské víry (lesní kostel „Vyznání´” nad Horní Lištnou (pol. Leszna Górna, něm. Ober-Lischna)). Na Velké Čantoryji se také setkáte s historií horské turistiky, protože zdejší horská chata zde vznikla z iniciativy Beskidenvereinu. Pod Malou Čantoryjí a na svazích Velké Čantoryje jsou moderní celoroční lanovky, které jsou pohodlným dopravním prostředkem a atrakcí samy o sobě.
Obce Brenná a Jistebná spojují možnosti pěší turistiky po mírných horských stezkách a návštěvy míst spojených s tradicemi regionu. Po různých turistických stezkách a trasách se můžete vydat například od Chlebové chaty v obci Górki Wielkie k Beskydskému domu bylin "Przytulia" v Brenné. Dvě nejhezčí varianty jsou procházka podél řeky Brennica nebo pěší túra po hřebeni Cisowých a návštěva chaty PTTK na Błatniej.
V Koňakově se nachází nádherná vyhlídková hora Ochodzita (894 m n. m.), jejímiž svahy vede žlutá a modrá turistická trasa, které spojuje vyhlídková horská cesta. Začnete-li například na Šancích, můžete si udělat okruh mezi dřevěnou zástavbou a navštívit Centrum koňakovské krajky a Centrum regionálních výrobků. Obě instituce ukazují tradici moderním a přátelským způsobem, ať už na expozicích nebo formou dílen.
Město Visla (pol. Wisła něm. Weichsel) se také snaží spojit tradici a modernitu s pěší turistikou. Významná je stezka Habsburků, jejíž značky najdete v centru obce, na Baraní hoře a u mnoha muzeí, regionálních památníků a na vyhlídkových místech. Velmi zajímavým řešením je využití nabídky českých a polských drah. Putování modrou stezkou od zastávky Wisła Głębce do Jablunkova nabízí spoustu malebných výhledů na hory a železnici, která se mezi nimi vine. Cílem v Jablunkově je příjemné putování komorním historickým centrem, kde se mezi domy skrývá Muzeum PZKO. Vše se dá pěkně „skloubit” s vlaky jedoucími z/do Těšína a Českého Těšína.
MÁTE RÁDI VODU? V TĚŠÍNSKÉM SLEZSKU SE DOZVÍTE MNOHO O FAUNĚ, ALE TAKÉ SI UŽIJETE ZAJÍMAVOU TURISTICKOU NABÍDKU ZALOŽENOU NA BOHATSTVÍ ŘEK
Voda je život. Vědí to nejen biologové a lékaři, ale také horalé a turisté. Prameny mají v životě mnoha z nás zvláštní místo. Vytvářejí literární metafory a dávají důvod k návštěvám a odpočinku. Voda v Těšínském Slezsku tak může být mnohorozměrným hlavním motivem nejednoho výletu.
Řeky. Právě proti jejich proudu vznikalo osídlení. Těšín se svým historickým centrem a Zámeckým vrchem je nejstarším městem v regionu, zatímco v okolí Beskydské trojvesnice se nacházejí nejmladší horalské obce s valašskými kořeny ležící u pramene řeky Olše. Obdobně, když se vydáte ze Skočova proti proudu řek Brennica a Visla, tak dorazíte k pramenům, a to doslova i obrazně. Údolí Brennice a zdejší Dům bylin "Przytulia" jsou stopami velmi archaické valašské kultury, což dokládají ještě přítomná mnohá otevřená prostranství.
Vodovody. Při návštěvě muzeí (např. Muzea Těšínského Slezska) můžete vidět staré vodovodní potrubí, které je dnes technickou památkou. Další průmyslovou památkou jsou stavidla. Během procházek po Těšíně a dalších městech (např. Ustroň) narazíte na stavidla, jezy a přehrady. Byly využívány v průmyslu. Do krajiny jsou malebně zakomponovány také nádrže pitné vody a retenční nádrže (např. jezero Czerniańskie ve Visle, nádrž „Olza” v Jistebné), ke kterým se dostanete po cyklostezkách, turistických trasách nebo autem.
Příroda. Při využívání nabídky turistiky související s vodou, nezapomeňte na památky neživé přírody (např. vodopády). Ochrana v rámci přírodních rezervací spojených s vodou se vztahuje jak na lesní oblasti (např. přírodní rezervace „Barania Góra”), tak vodní toky (např. přírodní rezervace „Wisła”, „Dolina Łańskiego Potoku”). Pokud naopak chcete získat širší povědomí o světě vodních živočichů a rostlin, doporučujeme návštěvu Muzea mořské a vnitrozemské fauny a flóry v Jaworze.
POZNEJTE PRŮMYSLOVÉ DĚDICTVÍ TĚŠÍNSKÉHO SLEZSKA A KRAJINY HORNÍ ODRY
Průmyslové dědictví na styku dvou turistických regionů (Krajiny Horní Odry a Těšínského Slezska) je tak různorodé, jak rozmanitá je turistická nabídka obou regionů.
Začít můžete Chlebovou chatou, která se nachází v Těšínském Slezsku. Tam se seznámíte s historií zemědělství, které v průběhu staletí prošlo proměnou, včetně té průmyslové.
Obilí lze využívat v zajímavém průmyslovém odvětví, jako je pivovarnictví. S jeho historií a historií průmyslových pivovarů se můžete seznámit při návštěvě Zámeckého pivovaru v Těšíně v Těšínském Slezsku a Zámeckého pivovaru v Ratiboři v Krajině Horní Odry.
Zaměstnanci průmyslových závodů šli na konci „šichty” do umyváren. Tam se odehrávaly nejrůznější příběhy v době průmyslové revoluce a hospodářských proměn. Velmi metaforickým spojovacím článkem mezi Stezkou technických památek, Železnou cyklotrasou a historií regionů je Institut dědictví a dialogu Łaźnia Moszczenica v Jastrzębie Zdroji. Jedná se také o součást průmyslového dědictví, protože objekt je navíc spojen s bývalým dolem.
Jak v Krajině Horní Odry, tak i v Těšínském Slezsku jsou významnou součástí průmyslového dědictví železnice, včetně úzkorozchodné železnice. Krajina Horní Odry vás zve na historickou zastávku úzkorozchodné železnice v Rudách!
ZAJÍMAVÁ MUZEA V KRAJINĚ HORNÍ ODRY A JEJÍM NEJBLIŽŠÍM OKOLÍ
Ratiboř má velmi pestrou nabídku. Za návštěvu stojí objekty Městského muzea a Piastovský zámek. Velmi působivá je prohlídka areálu Zámeckého pivovaru v Ratiboři, kde se bohatá historie města prolíná s průmyslovým dědictvím celého příhraničí.
Za návštěvu stojí zřícenina hradu v Tworkowě, která sice není typickým muzejním zařízením, ale je stále živou lekcí historie. Procházka kolem monumentálních zdí a zeleně bude pro každého příjemná a nezapomenutelná! Když už jsme u přírody, je dobré si uvědomit, jak velkou část krajinných kompozic Krajina Horní Odry vděčí cisterciákům. Pocítíte to při návštěvě bývalého cisterciáckého klášteru a zámku v Rudách, kde za návštěvu stojí také historická zastávka úzkokolejné železnice.
V Jastrzębie-Zdroji a Żorách zase najdete moderní muzea, která vzdělávají formou zábavy a interakce. Kromě typické historie, Městské muzeum v Żorách představuje také cestovatelské úspěchy. Institut dědictví a dialogu - Łaźnia Moszczenica v Jastrzębie-Zdroji je hybridem muzea a kulturní instituce. Dojedete sem po skvělé Železné cyklotrase a můžete se ponořit do každodenního života pracujícího lidu, ale také do lázeňských kořenů města.
KRAJINA HORNÍ ODRY JE CESTOU K OBJEVENÍ MNOHA NEOBVYKLÝCH HISTORICKÝCH SÍDEL
Symbolem Krajiny Horní Odry je historie zakletá do památek obklopených přírodou. Počínaje hlavním městem regionu, Ratiboří (pol. Racibórz, něm. Ratibor), máte možnost navštívit bývalý knížecí Piastovský zámek spolu se zámeckou kaplí a sousedním Zámeckým pivovarem. Piastovský zámek lze považovat za jednu z nejvýznamnějších středověkých památek ve Slezském vojvodství.
Hraniční meandry Odry lákají milovníky zelené krajiny. Cyklistům a motoristům doporučujeme při této příležitosti navštívit zříceninu hradu ve Tworkowě. Uprostřed zeleně se nachází zřícenina s vyhlídkovou plošinou. Je to místo krásné ve své jednoduchosti a skromnosti. Jednoduše ruiny bývalého elegantního zámku a příroda kolem.
Klenotem zámeckých a parkových komplexů v kombinaci se sakrální architekturou je bývalý cisterciácký klášter a zámek v Rudách. Kromě zámků se v Krajině Horní Odry nacházejí také krásné a honosné měšťanské vily, k nimž patří mj. Hearingova vila v Żorech. V současné době zde sídlí Městské muzeum.
PROCHÁZKY UPROSTŘED ZELENĚ, TO JEST PARKY A ZAHRADY V TĚŠÍNSKÉM SLEZSKU A KRAJINĚ HORNÍ ODRY
Kdo z nás by neměl rád procházky po dobře upravených zelených prostranstvích? Těšínské Slezsko a Krajina Horní Odry jsou přímo „ustlány” menšími i většími parky a zahradami.
V Těšínském Slezsku se nachází řada městských parků. Jedním z půvabnějších je zámecký park na Zámeckém vrchu v Těšíně.
V Krajině Horní Odry jsou zase historické parky a zahrady malebně dislokovány u stávajících i zaniklých sídel. Úžasný je park u bývalého cisterciáckého kláštera a zámku v Rudách nebo park u zříceniny hradu v Tworkowě. Místem pro odpočinek je také lázeňský park v Jastrzębie-Zdroji.
Milovníkům lesa a vody se jistě zalíbí procházky v přírodní rezervaci „Łężczok” a na území Hraničních meandrů Odry. V Ratiboři, nedaleko centra, se navíc nachází nádherné Arboretum Moravské brány, kde najdete vycházkové stezky v lese a botanickou zahradu.
LÁZEŇSKÁ ČTVRŤ A LÁZEŇSKÝ PARK JAKO ZELENÉ STARÉ MĚSTO JASTRZĘBIE-ZDROJE
Jastrzębie-Zdrój je město, které v sobě spojuje charakter bývalých lázní a zeleného hornického střediska. Jastrzębie je také město na hranici turistických destinací Krajiny Horní Odry a Těšínského Slezska. Můžete se sem dostat například po Železné cyklotrase, navštívit Institut dědictví a dialogu „Łaźnia Moszczenica” a odpočinout si uprostřed přírody v lázeňské čtvrti.
Historie Jastrzębie je spjata právě s lázněmi, zelení a přírodou. Turisticky je proto vhodné lázeňskou čtvrť považovat za jakési historické jádro Jastrzębie-Zdroje. Lázně byly ve městě provozovány od poloviny 19. století až do 90. let 20. století. Období proměn trvalo čtyři desetiletí. V 50. letech 20. století zde byla objevena ložiska černého uhlí (značné a hodnotné). V této době se Jastrzębie-Zdrój proměnilo v městské a průmyslové centrum a v roce 1963 získalo městská práva. Je tedy jednoznačné, že lázně jsou nejstarší částí města. Památky je proto třeba hledat mezi zelení lázeňského parku a v lázeňské čtvrti, nikoliv mezi doly.
